Ukázka z knihy Andreje Kopčaje „Spirálový management“. Kniha vyšla v květnu 2007.
„Dějiny jsou pokrokem ve vědomí svobody“
Georg Friedrich Wilhelm Hegel Hledání nejlepší odpovědi na základní manažerskou otázku je údělem všech lidí, všech profesí a všech dob. Tato základní manažerská otázka nestojí u počátku jen managementu, ale u všech společenských věd, včetně filozofie, neboť zároveň hledá smysl i způsob naplnění života. Historie lidstva je historii řešitelů základní manažerské otázky, v níž géniové byly buď oslavováni anebo perzekuováni a řadoví lidé zapomenutí, aniž byla zapomenutá otázka, kterou musíme dennodenně ve svých životech řešit i my.

Tato otázka zní:

Klademe si ji téměř nepřetržitě, neboť nepřetržitě musíme vynakládat svůj životní čas i životní energii, které jako limitovaný vklad do našeho života chceme co nejlépe využít. Touto otázkou se management rozšiřuje z vědy pro růst bohatství podniků na vědu pro růst bohatství každého člověka a v každé oblasti jeho života. Opovážlivost autora označit spirálový management za nejlepší způsob řešení této odvěké otázky vyplývá z nejlepšího uchopení této otázky nikoliv z nejlepšího řešení, které se bude pochopitelně rozvíjet dál. V čem tkví specifičnost nejlepšího uchopení této otázky? V tom, že odpověď nehledá jen ve vlastním výkonu dosahování žádoucího lépe , ale v tom co je nutné udělat, aby žádoucí lépe bylo výsledkem práce přírodních sil. Je to řešení minimalizace vlastního vynaložení energie a času s cílem maximální angažovanosti přírodních zákonitostí. Uveďme příklad z letectví. Do výšky je možno se dostat s různým rozsahem vynaložení energie. Nejefektivnější bude ovšem způsob využití vzestupných spirálových vzdušných proudů paraglidingem. Příklad ze zemědělství je ukázkou ještě lepšího „vytěžení“ přírodních zákonitostí růstu. Člověk pouze připraví půdu a brání všemu co omezuje růst rostlin. Vlastní růst realizuje životní energie semene podpořena sluneční energií a přírodní vláhou. Kolik zákonitostí využívá rostlina či strom, aby dostal vodu do žádoucí výšky, rovnoměrně reguloval její přísun jako nositele živin i odvodu odpadu a to jinak v jednotlivých fázích růstu i ročních obdobích. Využívá celou řadu fyzikálních, chemických i biologických zákonitostí a roste. Tento selský přístup tvoří podstatu nejlepšího uchopení základní manažerské otázky, jehož využití umožňuje naplnit sen o úspěšnosti spirálového růstu jištění, kvality a délky existence. Pochopit tento selský princip managementu a popsat hnací síly přírodních zákonitostí byl prvním důvodem napsání této knihy. Druhým důvodem bylo přispět ke snaze udělat v managementu pořádek v záplavě nesystémového lajdáctví práce jak s činiteli úspěchu: zdroj, prostředek, cíl, pásmo práce, prostředí a čas tak s principem příčiny a následku. Záměna a nepřesnost používání těchto pojmů již dosáhla takového rozsahu, že snižuje nejen efektivnost managementu, ale ničí i obsah slov, což ohrožuje čistotu jazyka a efektivnost myšlení. Jako vzorový příklad může sloužit zaběhaný slovní virus – finanční zdroje. Peníze nemohou být nikdy zdrojem, neboť obsah slova zdroj znamená, že zdroj definuje cíl a volí prostředek, což může být jen člověk. Peníze mohou být jen prostředkem. Člověk může být prostředkem i zdrojem, ale peníze pouze prostředkem. Podobných systémových hříchů je v managementu více. Třetím důvodem zrození této knihy je snaha o vymýcení mýtu, kterému i autor ve svém poradenském mládí podléhal. Tento mýtus nebo poradenský fundamentalismus vyplývá z velice lákavé logiky = využij praxi nejlepších účastníků soutěže pro zlepšení soutěžní pozice méně úspěšných účastníků. Pravda je bohužel jiná. Nejlepší praxe nejlepších může být nejhorší radou pro účastníky s nejhorším umístěním. Logika evoluce vyžaduje, aby pro každou etapu vývoje byla využitá nejlepší metoda této etapy nikoliv nejlepší metoda vyšší vývojové fáze. Kolaps logiky nejlepšího vůči evoluční logice dosvědčuje selhávání práce s chudými státy i s málo úspěšnými podniky. Zde poradenská logika nejlepších nejen selhává, ale tím, že rodí frustrace z neúspěchu tak vede k odmítání celého spektra velmi dobrých metod použitelných s přijetím evoluční logiky. Napsání knihy se muselo vypořádat mimo jiné i s jedním z nejspolehlivějších způsobů jak odradit pozornost čtenáře a to matematikou. Na jedné straně je čtenář, kterému slova logaritmus či derivace vyženou z hlavy jakoukoliv chuť pokračovat ve čtení a na straně druhé exaktnost přírodních zákonitostí pohánějící spirálový růst bohatství. Snaha o vyřešení tohoto rozporu vedla autora k rozčlenění knihy do čtyř částí, kde jen část II – hnací síly spirálového růstu bohatství neboli kapitola 3 a 4 využívá středoškolskou matematiku.Toto rozčlenění do čtyř částí tak umožňuje vstoupit do tématiky spirálového managementu z kteréhokoliv z nich. Čistý pragmatik si může vystačit jen s části IV, která ho uvádí do programu Manažera excelence jako pragmatického přístupu pro nastartování spirálového růstu bohatství. Encyklopedický orientovaný čtenář zajímající se o podstatu spirálového managementu může skončit přečtením části I. Hloubavý čtenář nemilující matematiku si může svoji zvědavost uspokojit přečtením části I + III. Exaktně myslící čtenář nevěřící jen verbální argumentaci se ponoří i do části II, která ho možná okouzlí fantastickou roli zlatého řezu v architektuře života i jeho času. Aby čtenář mohl využít komfort vstupovat a vystupovat v kterékoliv části knihy, musel autor některé klíčové argumentace opakovat vícekrát, než při standardním psaní knihy. Tato skutečnost však přesto nemusí být ke škodě věci, neboť vzájemná závislost činitelů úspěchu spirálového růstu bohatství si stejně vyžaduje připomenutí klíčových argumentů z pohledu jeho dílčích činitelů. Pokud se přečtením celé knihy či jen jejich dílčích částí podaří čtenáři, byť jen částečně, zvýšit efektivnost jeho řešení základní manažerské otázky, potom úsilí autora našlo svůj cíl.