Human resource ratio – podíl lidí jako zdroje úspěchu
- Ing. Andrej Kopčaj, CSc. – SILMA ’90
Historie receptur úspěšnosti Každý chce být úspěšný a proto bedlivě pozoruje úspěšné vzory ve snaze zmocnit se receptury jejich úspěšnosti. Pouhé přijímání receptu úspěšnosti však nepřinášelo automaticky úspěch.
Rostoucí turbulence a komplexita změn v podnikatelském prostředí přinesla poznání o pěti činitelích úspěchu: co je cílem, zdrojem, prostředkem a v jakém prostředí má úsilí o úspěch nejlepší šanci v jakém čase lze této úspěšnosti dosáhnout.
Zlaté časy ortodoxních ekonomů a jejich jednoduché řešení spočívající v zasazení peněz do každého činitele úspěchu pominuly a byly nahrazovány novými schématy , v nichž opakovatelná kuchařka úspěchu se měnila na tvořivou jedinečnost úspěšnosti.
Peníze jako žádoucí produkt úsilí o úspěch v zájmu dynamiky své tvorby musely v receptuře úspěšnosti hledat svou nejsilnější „parketu“. Aby se rozmnožovaly co nejlépe, nemohly peníze zůstat cílem aktivit, neboť zákazníka málo zajímá zisk jeho dodavatele. Cílem péče o úspěšnost se stal potenciál úspěšnosti, který je zaměřen na poskytování lepších služeb zákazníkovi, než jaké může poskytnout kterýkoliv konkurent.
Rostoucí turbulence a komplexita prostředí snižovala šanci na úspěch pomocí opakovatelné receptury úspěšnosti, což přineslo poznání, že peníze nemohou být ve vlastním zájmu ani zdrojem úspěchu. Zdrojem úspěchu se stává držitel peněz a pouze jeho potenciál úspěšnosti tzn. znalosti a energetizace rozhodnou , zda se peníze budou rozmnožovat, anebozmenšovat. Peníze se v zájmu dynamiky svého rozmnožování staly prostředkem úspěšnosti, a to pouze v rukou svého držitele - zdroje usilujícího o cíl - rozvoj svého potenciálu úspěšnosti, který musí kopírovat a předbíhat dynamiku růstu náročnosti podnikatelského prostředí a to v soutěžně zvládnutém čase.
Dynamiku růstu náročnosti podnikatelského prostředí vytváří dynamika lidské touhy po větším objemu a sortimentu služeb při nižší ceně, rostoucí kvalitě v kratším čase a s lepším časováním poskytování těchto služeb. Protichůdnost rostoucího počtu kritérií v dynamicky se rozvíjejícím prostředí náročnosti si vynucovala stále jedinečnější receptury úspěšnosti s rostoucí úlohou zdroje úspěchů - člověka s jeho potenciálem úspěšnosti.
Historický vývoj receptur úspěšnosti od opakovatelné kuchařky všemocných peněz k jedinečnosti tvořivě včleněného člověka do práce ilustruje historie naší epochy.
Při budování infrastruktur jednotlivých regionů světa v 19. století byla k dispozici řešení, jak vybudovat efektivní dopravní, průmyslové, urbanistické a jiné struktury a bylo více méně jen otázkou peněz, zda bude dosaženo žádoucího úspěchu. Proto mohlo platit pravidlo peníze dělají peníze - neboli záměna zdroje a cíle, v níž subjekt řízení – držitel peněz měl pro úspěch a jeho dynamiku jen malou úlohu.
V prostředí zrychlujících se změn a tím i nižší absorpční kapacity pro opakování stejných řešení se posouvá hodnocení úspěšnosti ke znalostem, které mají schopnost nalézat jiná, efektivnější řešení. Platí spíše heslo
– hlupák a peníze spolu dlouho nezůstanou. Došlo k oddělení zdroje od cíle a jádro dynamiky úspěšnosti tvořily znalosti – zhmotnělé v nových technologiích , anebo nezhmotnělé v podobě informací, znalostí a dovedností.
