Firmy se často potýkají v nesnázích, jejichž příčiny a původ bývá mnohdy zahalen do roušky tajemství. Často je to způsobené jen pouhou neznalostí principů, které v přírodě jsou zcela běžné a bez nichž by si asi ani sama příroda neporadila. Spirálový management vychází ze zákonitostí přírody a snaží se je aplikovat do prostředí firemního managementu. Základní myšlenka je postavena na přítomnosti tzv. zlatého řezu v naší přírodě, a to od rostlin, živočichů až po vesmír.
Knihy a članky
Dynamiku růstu náročnosti podnikatelského prostředí vytváří touhy po větším objemu a sortimentu služeb při nižší ceně, rostoucí kvalitě v kratším čase. Protichůdnost rostoucího počtu kritérií si vynucovala stále jedinečnější receptury úspěšnosti s rostoucí úlohou zdroje úspěchů - člověka s jeho potenciálem úspěšnosti.
Řídíme svůj život, život své rodiny, neboť řízení má umožnit co nejefektivnější způsob vynakládání životního času a energie.
Dosažení úspěchu vyžaduje porozumět a využít jak zákonitostí působících v rámci dílčích proměnných úspěchu, tak zákonitostí synergie vzájemné závislosti těchto proměnných. Pokud se podaří využít jak dílčích, tak synergetizujících zákonitostí v excelentní úrovni, vytváří to šanci na spuštění dynamiky spirálového růstu.
Čeká nás období růstů a pak stabilizace. Jak se mohl stát farářský synek za totality jedním z odborných ředitelů Vítkovických železáren? Prostě nesměl ctít být ředitelem. Musel chtít být dobrý, být nejlepší. Dnes nemá poradenská firma SILMA ’90, jejímž duchovním otcem je Andrej Kopčaj, o zakázky nouzi. Kopčajovy termíny jsou plné na celý rok a lidi se na jeho přednáškách chechtají, až se za břicha popadají.
Doposud nejnovější a jistě ne poslední kniha ing. Andreje Kopčaje, CSc., Spirálový management ( vyd. Alfa Publishing 2007 ) je logickým vyvrcholením autorových myšlenek zaměřených na úspěšné řízení firmy a vedení lidí, které zrály v průběhu let a v uplynulém desetiletí byly postupně zveřejňovány i v jeho předcházejících publikacích – Košatění bohatství a Řízení proudu změn.
Zlatý řez se nejčastěji značí řeckým písmenem fí na památku řeckého sochaře Feidia (asi 490–430 př.n.l.). Mezi jeho díly najdeme i sochu Dia Olympského, který byl považován za jeden ze sedmi divů světa. Podle některých zdrojů se však označení fí zavedlo spíše na počest Leonarda Pisánského zvaného Fibonacci (asi 1170–1240 n.l.). Jak uvidíme později, Fibonacciho posloupnost se zlatým řezem také úzce souvisí.
